Abstrakt:

V evropských zemích (s výjimkou Spojeného království) se v oficiálních statistikách nepoužívají rasové ani etnické kategorie. Namísto nich se při sběru údajů o diskriminaci využívají zástupné ukazatele. V německém mikrocenzu tuto roli plní kategorie „migrační původ“ (Migrationshintergrund): za osobu s „migračním původem“ je považován každý, jehož alespoň jeden z rodičů neměl při narození německé občanství.

Na tuto kategorii aplikujeme propojenou eticko-epistemickou analýzu, abychom ukázali, jak epistemické problémy přispívají ke vzniku problémů etických. Naším hlavním tvrzením je, že eticko-epistemické obtíže spojené s kategorií „migrační původ“ lze nejlépe analyzovat prostřednictvím konceptu bílé nevědomosti (white ignorance) Charlese Millse. Opíráme se přitom o strukturální pojetí bílé nevědomosti, které rozpracovala Annette Martín, a ukazujeme, jak používání proměnné „migrační původ“ vytváří cyklický mechanismus reprodukující nevědomost i rasovou nespravedlnost. Barvoslepý eliminativismus vůči pojmu rasa vede k pokračujícímu používání kategorie „migrační původ“, která následně přispívá k udržování a prohlubování rasové nespravedlnosti.

Zjistili jsme, že zástupci romských a sintských iniciativ a organizací nepodporují shromažďování těchto údajů, protože se obávají další diskriminace ze strany státu. Diskuse o této problematice by proto byla pro náš seminář velmi přínosná.

Bio:

Daniel James je postdoktorandem a odborným asistentem na Technické univerzitě v Drážďanech. Studoval filozofii a hudební vědu na Univerzitě v Bonnu a Humboldtově univerzitě v Berlíně. Doktorský titul získal v roce 2017 na Univerzitě v Kostnici disertační prací věnovanou metafyzickým základům Hegelovy teorie etického života (Sittlichkeit). Ve svém výzkumu se zaměřuje na německou filozofii 19. století, zejména na Hegela, dále na sociální filozofii a filozofii společenských věd. Zabývá se především klasickou německou filozofií, filozofií rasy, filozofií společenských věd a také filozofií Africany, feministickou filozofií, Marxem a marxismem.

Tereza Hendl je filozofka a bioetička. Doktorský titul z filozofie získala na Macquarie University v australském Sydney. Ve svém výzkumu se věnuje morální a politické filozofii, filozofii technologií, feministické filozofii, normativní etice a etice veřejného zdraví. Zabývá se otázkami spravedlnosti, zranitelnosti, posilování postavení jednotlivců a solidarity, stejně jako etikou a epistemologií zdravotnických technologií a intervencí. V současnosti působí jako postdoktorandka a spoluvedoucí projektu META – mHealth: Ethical, Legal and Societal Aspects in the Technological Age na Univerzitě v Augsburgu a zároveň jako výzkumná pracovnice na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově. Je zakladatelkou sítě CEE Feminist Research Network, která podporuje feministické badatelky ze střední a východní Evropy, usiluje o překonávání epistemické marginalizace vědecké produkce tohoto regionu a posiluje kritické přístupy ke strukturálním formám útlaku a koloniality, včetně oblasti produkce poznání.

Morgan Thompson je filozofka, jejíž výzkum se pohybuje na pomezí filozofie vědy, feministické filozofie a zkoumání pojmů „rasa“ a „rasismus“ ve vědě. Doktorský titul z dějin a filozofie vědy získala na University of Pittsburgh. Před svým nástupem na Cornell University působila jako postdoktorandka na Univerzitě v Bielefeldu v Německu v projektu Integrating Ethics and Epistemology of Scientific Research. Zvláštní pozornost věnuje problémům měření společensky významných jevů, jako jsou mikroagrese, implicitní postoje, intersekcionalita a rasová diskriminace.

Tina Magazzini je politoložka, jejíž výzkum se zaměřuje na migrační a inkluzivní politiky, politiku identity a způsoby, jimiž jsou v různých kontextech vytvářeny a udržovány kategorie začleňování a vylučování z komparativní perspektivy. Doktorský titul v oboru lidských práv získala na Univerzitě v Deustu, kde se zabývala rámci integrace Romů v jižní Evropě a kriticky zkoumala politické mechanismy, které vedou k tomu, že jsou některé menšiny konstruovány jako skupiny „vyžadující integraci“.

V současnosti působí jako seniorní výzkumná pracovnice v projektu zaměřeném na transkontinentální procesy etnicko-rasových identit (Romani Atlantic, Akademie věd České republiky) a ve výzkumné skupině Societies in Motion na Univerzitě v A Coruñi. Mimo akademickou sféru spolupracovala s řadou nevládních organizací, Evropskou komisí, Radou Evropy a UNESCO.